Washington D.C. — Toulavé boty

Trešnový festival ve Washingtonu D.C.

Nápad na tento výlet jsem dostala diky emailu od National Geographic, že datum, kdy trešnové stromy v hlavním meste USA budou nejvíce kvést, se kvuli silné zime, kterou jsme tu letos meli, posouvá. Bežne vrchol kvetení je kolem posledního brezna, letos o 2 týdny pozdeji.

Myšlenku, vysázet japonské trešnové stromy v hlavním meste se jako první snažila prosadit už v roce 1885 paní Eliza Ruhamah Scidmore, spisovatelka, cestovatelka a fotografka a také první žena v rade National Geographic. Její usilí bylo vyplneno až v roce 1912. Tehdy japonské mesto Tokio darovalo Washingtonu 3020 stromu. První dva stromy, které mimochodem do dneška rostou, vysadily tehdejší první dáma USA Helen Herron Taft a manželka japonského velvyslanceViscountess Chinda. Stromy mely symbolizovat prátelství mezi obemy mesty. Nejvíce stromu je vysázeno v Tidal Basin, což je jezero o rozloze asi 40 hektaru u Jeffersonova památníku. Každorocne se porádá Cherry Blossom Festival, který trvá 2 týdny a kterým zacína v D.C. oficiálne jaro.

Z Chicaga cesta autem trvá asi 10 až 11 hodin. Já jsem vyjíždela ve stredu v noci, prespala jsem na odpocívadle a do hlavního mesta dorazila ve ctvrtek odpoledne. Provoz houstnul už asi 20 kilometru pred mestem a pri prejezdu reky Potomac jsem se posouvala už jen po metrech. Bezplatné parkovací místo jsem našla v Potomac parku, asi 20 minut chuze od Tidal Basin. Tam se procházely tisíce lidí. Nádherné pocasí prímo vybízelo k procházkám a samozrejme ke spouste foto príležitostí.

Ve meste jsem zustala do pozdních nocních hodin, ani po setmení se park nevyprázdnil.

Mela jsem najítý kemp Cherry Hill Camground, kde jsem plánovala prenocovat. Byl asi pul hodiny od mesta, v cásti zvané College Park. Bohužel jsem si nezjistila info dopredu a cekalo me nemilé prekvapení v cene 40 dolaru za stan. Pán pri registraci byl tak ochotný, že mi doporucil kemp v národni oblasti Greenbelt park, asi pet minut jízdy z toho kempu. Tam už byla cena lidovejší, 16 dolaru za noc, krasné místo v lese, které jsem si teda kvuli pozdnímu príjezdu a pak vcasnému rannímu odjezdu neužila. Teplá voda a sprchy. Opravdu doporucuju. V málokteré velké mestské aglomeraci se najde taková oáza klidu.

Ráno jsem si prïvstala a naivne jsem si myslela, že v Tidal Basin budu jen s pár foto nadšenci. Východ slunce mel být v 6.30, tentokrát jsem našla v pohode parkovište prímo u Jeffersonova památníku. Ovšem už davy lidí smerující k Tidal Basin nasvedcovaly, že nás tam opravdu nebude pár. Dokonce tam bylo nekolik televizních stanic, fotografové hlava na hlave, rekla, bych, že opet nekolik tisíc lidí. A do toho místní bežci, což jsem vubec nepochopila. Oblast památníku je opravdu obrovská a já osobne bych teda svuj ranní beh nesituovala nekam mezi davy turistu. Východ slunce byl opravdu nádherný a stál za to ranní vstávání.

A pak už me cekal turistický okruh White House, Wahingtonuv památník, památník Lincolna, pamatníky 2. svetové války a památník Martina L. Kinga. Vzhledem k tomu, že jsem ve Washingtonu už nekolikrát byla a tentokrát to byl trešnový výlet, tak jsem do okruhu nezahrnula ostatní památníky.

Místo toho jsem si udelala procházku na hrbitov Arlington. Od Lincolnova památníku je to asi 20 minut chuze, ale je tam také zastávka metra. Hrbitov byl založený v dobe Obcanske války a letos si pripomíná 150. výrocí. Jsou tam pohrbeni vojáci už práve z dob války sever proti jihu, ale také prezident J. F. Kennedy a jeho manželka Jackie, architektL’Enfant, který navrhl plán mesta Washington. Jeho hrob je na kopci s výhledem na celé mesto.